Arménské bezpečnostní složky zmařily pokus o atentát na tamního premiéra Nikola Pašinjana, který jen nedávno podepsal dohodu s Ázerbájdžánem o ukončení bojů o sporné území Náhorního Karabachu.
Informovala o tom v sobotu agentura Reuters s odvoláním na arménskou Službu národní bezpečnosti (NSS).
NSS také informovala o zatčení tří mužů, včetně svého bývalého šéfa Artura Vanetsyana a bývalého předsedy poslaneckého klubu Republikánské strany Arménie Vahrama Bagdasarjana.
„Podezřelí plánovali nezákonně převzít moc zavražděním premiéra. Hovořili už io kandidátech, kteří by ho mohli nahradit, „cituje Reuters prohlášení arménské tajné služby.
kritizována dohoda
Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i Arménů za to, že souhlasil s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu. Tato dohoda totiž de facto potvrdila porážku arménských vojsk.
Tisíce demonstrantů protestovali v pátek v centru arménské metropole Jerevan a žádali premiérovu rezignaci.
Začátkem tohoto týdne se premiér vyjádřil, že neměl jinou možnost než dohodu podepsat. Podle vlastních slov bere za toto rozhodnutí odpovědnost, odstoupit z funkce však odmítl, píše Reuters.
Spor trvá od dob Sovětského svazu
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu, kde žije převážně arménské obyvatelstvo – trvá více než tři desetiletí. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se tehdy s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala přibližně 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
Doposud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán však takto kontrolované území považoval za okupované.
Kavkazský konflikt se tak vrátil do stavu otevřené války koncem září, kdy se obě strany – Arménie a Ázerbájdžán – vzájemně obvinili z ostřelování oblasti u Náhorním Karabachu.
Boje, které následovaly, si pravděpodobně vyžádaly tisíce obětí. Skončili se po dosažení dohody, kterou 9. listopadu podepsali ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, arménský premiér Nikol Pašinjan a ruský prezident Vladimir Putin. Dohoda začala platit o den později, 10. listopadu.
